Detekce glaukomu v praxi

Včasné a správné rozpoznání glaukomu patří k obtížným oblastem očního lékařství. Očními ambulancemi prochází denně velké množství pacientů s refrakčními vadami a s různými očními nemocemi. Nesnadným úkolem oftalmologů je rozpoznat pacienty s glaukomem, adekvátně je léčit a v případě potřeby je odeslat na specializované pracoviště.

Pacienty, u kterých máme v běžné praxi podezření na glaukom, je potřeba vyšetřit systematicky, pátrat po rizikových faktorech a po projevech glaukomu. Rizikové faktory a projevy glaukomu je potřeba od sebe důsledně oddělovat.

 


I.Rizikové faktory
jsou zjistitelné anamnesticky /pozitivní rodinná i osobní anamnéza, aplikace lokálních steroidů, vasospasmy, zamlžování vidění/ nebo objektivním vyšetřením /např. vyšší nitrooční tlak, tenčí rohovka, Krukenbergovo vřeténko, okludabilní duhovkorohovkový úhel/.


Ani přítomnost všech těchto rizikových faktorů současně nestačí na to, abychom glaukom mohli prokázat. Rizikové faktory jen zvyšují jeho pravděpodobnost.

 


II. Projevy onemocnění
jsou pro stanovení diagnózy glaukomu nezbytné.

Projevy onemocnění dělíme na:
• objektivní - glaukomová neuropathie korelující s výpadkem ve vrstvě nervových vláken /zde jsou velkým přínosem zobrazovací metody HRT3 + SOCT + digitální fotografie/
• subjektivní - výpadek zorného pole detekovaný perimetrickým vyšetřením.


Stačí jen jeden projev a to změna na papile nebo ve vrstvě nervových vláken na to,
abychom glaukomovou neuropathii mohli prokázat!

 


III. Gonioskopie
je nezastupitelné vyšetření k tomu, abychom glaukom mohli správně klasifikovat a léčit /například glaukom otevřeného úhlu, glaukom pigmentový či pseudoexfoliační/

 


Dle Prof. G.L.Spaetha

• Glaukom diagnostikujte podle nálezu na terči.

• Specifikujte jej podle nálezu v úhlu.

• Léčte jej takto: snižte tenzi a sledujte zda se terč nehorší, pokud ano snižte tenzi víc.